Kdoulovec: český citrón plný vitamínu C

23.10.2019

 

Už jste si asi všimli, že ráda něčemu propadám. Fermentaci, divokým bylinkám, společnému nakupování, jablečnému pyré nebo kukuřičným lívancům. Vloni jsem nenávratně propadla kdoulovci. Krásnému, voňavému a tak báječně kyselému. Objevila jsem díky němu nové chutě, způsoby konzervace a rozšířila si fermentační i samozásobitelské obzory. Pevně doufám, že se mi podaří je rozšířit i vám.  

 

Zamilovanost to byla (a stále je) až bezhlavá. Kdoulovcové keře, nádherné květy a žluté plody jsem viděla všude a musela je zkoumat ze všech stran.
V tomhle článku najdete výsledek mé roční „badatelské“ práce na téma kdoulovec, "český citrón". Věřím, že po jeho přečtení budete stejně nadšeni jako já a směle se vrhnete do svých kdoulovcových experimentů. Kdoulovcová sezóna je totiž v plném proudu…

 

 

Vše, co jste kdy chtěli vědět o kdoulovci

 

Kdoulovec pochází z Východní Asie. U nás se hojně pěstuje jako okrasný keř pro své neuvěřitelně krásné květy v široké paletě barev od krémové po červenou. Na podzim nás zase obdařuje tvrdými aromatickými plody žluté barvy, které naše babičky dávaly na ovonění do prádla. Málokdo ale tuší, že jsou taky jedlé, chutné a velmi zdravé.

 

Plody kdoulovce ukrývají např. železo, zinek, sodík, vápník a jsou plné vitamínu C. Mají ho dokonce více než citróny a taky po citrónech voní a chutnají. A právě kyselost a citrusové aroma považuju za největší dary tohoto neobvyklého ovoce, které můžeme ke svým kulinářským i léčivým účelům krásně využít.  

Kdoulovce jsou prostě neodolatelné. Nádherné květy a
voňavé plody plné vitamínu C. Rostou na vesnici i ve městech, navíc bez chemikálií. Můžete z nich připravit dobroty plné
síly, které se v obchodě koupit nedají.

Kdoulovce jsou chuťově univerzální. Používáme je do jídla všude tam, kam by se nám hodil citrón. Jsou skvělé syrové, vařené, sušené i kvašené. Spoustu nápadů na jejich použití v kuchyni a jednoduchý recept na "kdoulovcový citrón a limonádu" najdete na konci článku, určitě vás osloví.

 

Mně nejvíce chutnají v kombinaci s dalším ovocem nebo zeleninou a z úpravy jednoznačně vede fermentace. Určitě jste si na Facebooku či Instagramu všimli, jaké ódy opakovaně pěju na fermentovaný kdoulovec s česnekem, který se z mých fermentačních experimentů také těší největší oblibě mezi našimi kamarády. Jsem zvědavá, jak zachutnají vám.

 

 

Kdoule, kdolouň a kdoulovec

 

Plodům kdoulovce (Chaenomeles) se často říká kdoule, a tak si je lidé pletou s plody kdouloně (Cydonia). Vy je ale díky fotkám a popisu níže určitě rozeznáte. Zatímco kdoulovec je trnitý keř s lesklými listy, kdouloň ovocný strom, který má listy matné, podobné jabloňovým. Květy kdoulovce jsou voskové a mají sytou barvu, kdouloň kvete bíle či bílorůžově jako jabloň.

 

Plody kdouloní a kdoulovců se od sebe také liší. Chlupaté kdoule rostou na delších stopkách a mají tvar jablka nebo hrušky. Naproti tomu jsou kdoulovce menší a hladké, na omak jakoby mastné. Rostou přitisknuté na větvích, často hodně u sebe, spíše níže položené. 

 

Stejně jako květy, najdeme plody kdoulovce v mnoha variantách. Mohou být zelenožluté až sytě žluté a velké jako třešně i menší jablko. Jsou uplně hladké i vrásčité, kulaté, oválné i ve tvaru citrónu. Některé jsou kyselé až hrůza, jiné příjemně sladkokyselé. Vůně bývá výrazná, někdy sladce kořeněná, jindy citrónová až pepřová. Všechny jsou ale skvělé a jedlé, pojďte je se mnou vyzkoušet!

 

 

Sběr kdoulovců ve městě i na vsi

 

Kdoulovce jsou vysazovány do okrasné zeleně ve městech i na vesnici, u vás určitě rostou taky. Jako solitérní keře i živé ploty bývají často na předzahrádkách, návsích, v parcích i zámeckých zahradách. Třeba hlavní město je jich plné, hlavně na sídlištích. Pro mě je Praha velká jedlá zahrada, na podzim hlavně kdoulovcová.

 

Plody kdoulovce sbíráme nejlépe od září do listopadu. Některé vydrží dlouho bez újmy na keřích, ani mírný mráz jim nevadí. Trháme je opatrně, abychom nepolámali větvičky. Jde to často špatně, protože mají jen velmi krátkou stopku. S postupujícím podzimem z keřů opadávají. 

Jen v bezprostředním okolí našeho domu na pražském sídlišti roste patnáct keřů kdoulovců a na chalupě pět.
Určitě je najdete i u vás. Pokud kdoulovce neobjevíte na podzim, mějte na jaře oči otevřené, jejich výrazné květy je prozradí. 

Pro delší skladování doporučuju lednici nebo sklep, mohou vydržet až do února. To platí hlavně pro ty zelenější a větší. Malé sytě žluté se rychle kazí. Plod kdoulovce je stejně jako jablko malvice a skrývá jádřinec plný semínek. Je tvrdý a na zpracování do jídla (viz níže) se nehodí. 

 

Ještě si dovolím zahradnické okénko. Kdoulovec je mrazuvzdorný a na pěstování nenáročný. Množí se kořenovými výmladky, hřížením, řízky i semínky. Pokud vás „kdoulovcování“ zaujme, můžete zkusit kdoulovec namnožit ještě letos a za pár let vás potěší svými nádhernými květy a užitečnými plody.  

 

 

Kdoulovec v kuchyni 

 

Kdoulovce můžete upravovat nasladko i naslano. Samotné jsou, stejně jako citróny, intenzivní. Doporučuju je tedy přidávat pomálu nebo jejich aroma a kyselost snoubit s dalším ovocem či zeleninou. Než přejdu k jejich kulinářskému využití, chci zmínit kdoulovcové květy. Ty jsou také voňavé, kyselé a jedlé a hodí se do smoothie, kaší, na zdobení, do čajových směsí (čerstvé i sušené) nebo do kvašené jarní zeleniny.

Kdoulovec může v kuchyni velmi dobře zastat roli citrónu.

Sama jsem je díky němu přestala téměř kupovat. 

Jeho citrusová chuť a vůně se hodí téměř do všech 

sladkých i slaných jídel. Záleží jen na vaší odvaze a fantazii. 

  • Syrové plody využijeme hlavně rozmixované na „kdoulovcový citrón a limonádu“ (viz recept na konci článku) a smoothie. Jemně nastrouhané se hodí do salátových zálivek, pomazánek, bylinkového pesta, másla, nepečených dortů a kuliček. 
     

  • Celé kdoulovce krásně provoní místnost nebo prádlo, jak dobře věděly naše babičky.

     

  • Kdoulovec přidáváme do sladších krémových polévek (třeba mrkvové a dýňové) a jemně nastrouhaný do omáček, curry, karbanátků, krémového risotta nebo čatní. Dá se použít do marinád na tofu i maso nebo s ním můžete péct zeleninu.
     

  • široké použití ve sladké kuchyni. Dodá citrónové aroma sladkým koláčům, sušenkám, cukroví, lívancům, pečenému čaji, kompotům nebo ajurvédským jablkům 

 

 

 

  • Nastrouhanou slupku kdoulovce můžeme použít podobně jako citrónovou kůru (čerstvou i sušenou). 
     

  • Díky vysokému obsahu pektinu pomáhají kdoulovce zahustit marmelády, želé, šťávy, likéry, džemy.
     

  • Se sladkými hruškami jsou výborné jako pyré. Plody můžeme nakládat do medu nebo rýžového sirupu jako např. rakytník.
    ​​

  • Pokud chceme zachovat více vitamínu C, můžeme kdoulovce sušit. Nastrouhané, nakrájené na plátky nebo rozmixované se sladkým ovocem v ovocném pergamenu. Strouhaný kdoulovec později využijeme na pečení a vaření.
     

  • Sušené plátky se pak hodí do čajových nebo vonných směsí a vyjímají se jako dekorace třeba na věnce a vánoční balíčky. 
     

  • Potřebné vitamíny, nové chutě, posilu pro střeva a čerstvost v chladném období nám přinese fermentace. Z kdoulovců můžeme připravit ovocný ocet, přidávat je do klasického zelí či kvašené zeleniny, fermentovat jako omáčku nebo čatní. Dají se také nakládat do soli podobně jako marocké kvašené citróny.

Možnosti použití kdoulovců jsou nekonečné a příroda
má pro vás tyto poklady plné vitamínu C právě nachystané.
Pusťte tyhle voňavé a kyselé plody do vaší kuchyně!

 

 

 

 

 

Kdoulovcový citrón a limonáda

 

Příprava: 10 minut

Vybavení: odšťavovač, příp. (výkonný) mixér, jemné sítko

 

Suroviny:

  • kdoulovce

  • voda

  • případně sladidlo

 

Plody kdoulovce omyjeme, hlavně, pokud jsem je sbírali ve městě, vykrájíme jádřince a případné ošklivé kousky. Pokud máme odšťavovač, získáme koncentrovanou "citrónovou" šťávu i bez použití vody.

 

Použijeme-li mixér, vykrájené kousky kdoulovce s vodou rozmixujeme při vysokých otáčkách. Na jeden větší plod nám stačí přibližně 2 dcl vody. Poté přecedíme přes jemné sítko. Nemáme-li výkonný mixér, můžeme přeceděnou drť rozmixovat s novou vodou ještě jednou. 
 

Takto získanou šťávu používáme místo citrónové třeba do čaje, vody nebo salátových zálivek. V lednici vydrží 5 dní. Můžeme ji také zmrazit ve tvořítkách na led. Na kdoulovcovou limonádu přidáme více vody a dle potřeby dosladíme.  

Věřím, že po přečtení se těšíte, až tenhle "český citrón", jeho sílu i chuťové vlastnosti vyzkoušíte. Jsem zvědavá, jak vám bude chutnat a co z něj si oblíbíte. Budu ráda, když mi dáte vědět.

 

Příjemné kdoulovcové objevování vám přeju!

 

 

 

 

Sdílejte na Facebooku
Please reload

Máma dvou divoženek. Sběračka darů
přírody. Nadšená kuchařka experimentátorka, která věří ve zdravé jídlo. S radostí se dělí o zkušenosti, jak při společném nakupování ušetřit čas i peníze a omezit plastové obaly.

A také, co z těchto surovin a darů přírody připravit. 

 

Autorka ebooku Nakupujeme společně: Objevte 6 výhod komunitního nakupování.

Více o mně se dozvíte tady.

Denisa Šimlová

Máma dvou divoženek. Sběračka darů přírody. Nadšená kuchařka experimentátorka, která věří ve zdravé jídlo. S radostí se dělí o zkušenosti, jak při společném nakupování ušetřit čas i peníze
a omezit plastové obaly. A také, 
co z těchto surovin a darů přírody 
připravit.  

Více o mně se dozvíte tady.

Denisa 
 Stáhněte si ZDARMA 
Nova titulka_final_mini.png
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
Please reload

Potkáme se na Facebooku
Instagram
Please reload