O mouce aneb proč jsem začala nakupovat jinak

14.02.2018

 

Krátce po narození naší první divoženky nám do rodiny přibyl ještě další člen – žitný kvásek Karel a já jsem doma začala pravidelně péct kváskový chleba.

 

V prvotní fázi naprosté euforie jsem pekla chleba třeba i třikrát týdně. A my jsme ho úplně chlebově znovu-zamilovaní dokázali ve dvou tolik sníst. Tak nám chutnal! A ta radost a hrdost, že dokážu upéct takový úžasný chleba sama.

 

 

Nakupuju pořád mouku

 

 Otevřely se mi další dveře a začala jsem se zajímat o vedení žitného kvasu, různé typy chleba a samozřejmě o mouky. O různé druhy, kvality, způsoby mletí. Nejvíce jsem potřebovala mouky žitné a pšeničné chlebové. Tenkrát ani jednu z nich v obchodech běžně neměli, a tak jsem je stále sháněla.

 

Mé pekařské sebevědomí o něco později stouplo a začala jsem si troufat i na složitější chleby. Favoritem se stal hranatý čistě žitný celozrnný chleba se spoustou semínek, pečený ve formě. To už začalo být složitější – jak s moukou, tak se semínky.

 

To množství odpadu mi přišlo opravdu šokující. Při naší spotřebě prázdné papírové pytlíky od mouky rychle přibývaly. A teď se k nim ještě přidaly plastové pytlíky od semínek. Ty už mi vadily hodně. Skóre po upečení dvojnásobné dávky žitného chleba bylo smutné: dva papírové pytlíky od mouky a pět plastových od semínek.

 

Tak takhle ne!

 

Poslední kapkou bylo přečtení článku o ozařování mouky kvůli hubení bakterií a škůdců a výraznému prodloužení trvanlivosti. To bylo už na mě moc. Takže mouka, kterou všichni běžně používáme, je vlastně mrtvá, prostě rafinovaná?! Ta informace se mnou tenkrát dost zamávala, bez ohledu její objektivitu. Vlastně doteď nevím, jak to doopravdy je...

 

Už dříve jsem se začala poohlížet po větším baleních mouky dostupných i maloodběratelům jako já. Teď jsem ale měla velkou motivaci k akci.

 

Okoukávala jsem výrobce mouky z pytlíků v obchodech, hledala na internetu, obvolávala a obesílala mlýny emailem. Nejdříve se jedinou možností jevil nákup gastro balení biomouky a ta mi tenkrát přišla drahá. U velkých mlýnů se mi nelíbilo to případné ozáření mouky a prodávali jen velkoodběratelům.

 

 

Přímo ze mlýna

 

 Zkrátím to. Pak jsem objevila malý mlýn v Posázaví. A je to už přes pět let, co nakupujeme mouku společně s kamarády tam. Někdy 60 kg, někdy 260 kg, jak zrovna dohromady potřebujeme. Do vlastních nádob či velkých papírových pytlů. Stojí polovinu či třetinu ceny, co mouky ve zdravé výživě.

 

Mají pšeničnou i žitnou, chlebovou i celozrnnou. Čerstvě mletou. Nadýchanou. Voní. Každá má jinou barvu a strukturu. Víme, která saje kolik vody a která nejvíce práší. A která taky našemu Karlovi nejvíce chutná :)

 

Chcete také nakupovat společně? Nerozumíte, jak to funguje? Zajímají vás všechny výhody, které komunitní nakupování přináší. Stáhněte si zdarma ebook Nakupujeme společně: Objevte 6 výhod komunitního nakupování.

  

Sdílejte na Facebooku
Please reload

Máma dvou divoženek. Sběračka darů
přírody. Nadšená kuchařka experimentátorka, která věří ve zdravé jídlo. S radostí se dělí o zkušenosti, jak při společném nakupování ušetřit čas i peníze a omezit plastové obaly.

A také, co z těchto surovin a darů přírody připravit. 

 

Autorka ebooku Nakupujeme společně: Objevte 6 výhod komunitního nakupování.

Více o mně se dozvíte tady.

Denisa Šimlová

Máma dvou divoženek. Sběračka darů přírody. Nadšená kuchařka experimentátorka, která věří ve zdravé jídlo. S radostí se dělí o zkušenosti, jak při společném nakupování ušetřit čas i peníze
a omezit plastové obaly. A také, 
co z těchto surovin a darů přírody 
připravit.  

Více o mně se dozvíte tady.

Denisa 
 Stáhněte si ZDARMA 
Nova titulka_final_mini.png
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
Please reload

Potkáme se na Facebooku
Instagram
Please reload