Jak jsem nakonec taky propadla kouzlu Bezobalu

08.03.2018

 

Dlouho jsem odolávala. Ačkoliv bezobalovému a zero waste hnutí velmi fandím a na vlně snižování obalů a odpadů taky jedu, přišlo mi vlastně dost extrémní. Ani ne tak ta myšlenka, tu považuju za velmi inspirativní, jako spíše představa nakupování v kamenných bezobalových obchodech.

 

Měla jsem pocit, že pro naši rodinu takovéhle nakupování smysl nemá, když surovin potřebujeme vzhledem k našemu intenzivnímu pečení a vaření mít doma dost a velkou část nakupujeme společně. Nejvíce mi vadila logistika bezobalového nákupu v kamenné prodejně, cesta přes půlku Prahy a složitost nakupování.

 

Ach ty ceny 

 

Pak taky ceny surovin. Chápu, že kvalita surovin má prioritu, taky to takhle mám. Ale stejně mi ty ceny připadaly oproti cenám základních surovin z našich společných nákupů fakt přepálené.

 

Navíc jsem si ze zkušeností několika kamarádů, kteří v bezobalových obchodech nakupovali hodně a po delší dobu, vzala, že to dost zatížilo jejich rodinný rozpočet. Myšlence sice velmi fandí, ale nakupovat takhle intenzivně přestali, protože si to prostě nemohou dovolit.

 

 

Bea Johnson a její kniha

 

Paradoxně mě k návštěvě bezobalového obchodu nepřiměla ani kniha Domácnost bez odpadu zakladatelky zero waste Bey Johnson. Knihu považuju za velmi zajímavou a důležitou. Našla jsem v ní i spoustu inspirace pro fungování naší domácnosti.

 

Nějak jsem ale nedokázala rozdýchat a z mého středoevropského rybníčku pochopit běžný standard amerického konzumu, z mého pohledu naprostý konzumní extrém. Třeba nakupovat hotové těsto na palačinky by tady (snad) nikoho nenapadlo. Jednorázové štětky na záchod! Hrůza! To vlastně bohužel byl nejsilnější dojem z celé knihy.

 

Velkou roli hrálo i načasování. Když byl v Praze otevřen první bezobalový obchod, byla jsem podruhé těhotná. Absolvovat cestu s jednou Divoženkou za ruku a druhou v břiše na Vinohrady, kam jinak cestu nemám, a hlavně nést na vlastních zádech nákup domů,

mi připadalo mírně řečeno bláhové.

 

Situace se ale změnila. Divohalce budou tři roky a Bezobalu otevřeli novou prodejnu kousek od Letné, kam pravidelně jezdím. A já jsem byla tak zvědavá, jaké to je.

 

 

 

 

Láska na první nákup

 

No a tak jsem to konečně vyzkoušela. A byla to láska na první pohled i nákup.

 

Rovnou na začátku ódy řeknu, že to má to své mouchy. Podle mé zkušenosti vám ne vždy namarkují, co jste si nabrali (někdy na tom tratím já, jindy prodejce). Ne vždy mají surovinu, kterou chcete. Je třeba vychytat obaly, abyste třeba neměli mák vysypaný po celém baťohu.. A některé ceny překračují mou pomyslnou hranici.

 

Ale ten zážitek!

 

Jednoduchá krása a přehlednost prodejny. Mnou tolik oblíbené přesypávání surovin. A hlavně pro mě úplně jiný aspekt bezobalovosti: jednotlivé suroviny jsou skoro všechny vidět. Došlo mi, že právě ty obaly nás od nich odvádějí. Brání nám ve vnímání jejich krásy. Bez obalu vynikne surovina samotná – její barva, tvar, velikost, struktura.

 

Můžu si je jako v galerii prohlížet a rozmýšlet se, kterou si vezmu domů.

 

 

Divoženky nakupují 

 

A našim Divoženkám se tohle nakupování líbí ještě více, než jsem čekala. Malý dětský koutek je nezajímá. Baví je nabírání lopatkou i mačkání zásobníku. Staví věže z přinesených krabiček a lahví a dělají obrazce z trochy rozsypaných surovin. (A pojídají je z podlahy. Ano, i syrové jáhly.)

 

Vílenka se navíc ujímá rovnání nádob do košíku. Dohadují se, která bude držet pytlík, a chtějí vybírat co ještě koupíme. Priority jsou jasně dány, a tak naposledy zvítězila himalájská, rozuměj růžová, sůl.

 

Příjemně mě překvapilo, že v prodejně mají i polici s prázdnými obaly, které jim tam lidi nosí. To se hodí nejen těm, co jdou zrovna kolem. Ale takovým, kteří toho nakonec koupí více, než plánovali, jako se to třeba stává mně. Nemůžu totiž odolat.

 

A ani gumoví medvídci, strategicky narafičení v pětilitrové láhvi u pokladny, mi nevadí. Můžu koupit klidně jenom dva – pro každou Divoženku jeden a ještě si mohou vybrat oblíbenou barvu.

 

 

Jděte to taky zkusit 

 

Vypadá to, že se výlet do bezobalové prodejny zařadí do portfolia našeho nakupování. Ostatně i tam se dá nakupovat společně, jak to dělají třeba některé KPZetky.

 

Běžte to zkusit. Bez ohledu na to, zda myšlence bezobalové fandíte. Bez ohledu na to, jak většinu svých surovin nakupujete. Tak vás chci nalákat.

 

 

Jen pro ten zážitek.

 

Budu moc ráda, když mi do komentářů nebo na Facebook napíšete, co vás při návštěvě bezobalové prodejny nejvíce zaujalo nebo překvapilo.

 

 

Sdílejte na Facebooku
Please reload

Máma dvou divoženek. Sběračka darů
přírody. Nadšená kuchařka experimentátorka, která věří ve zdravé jídlo. S radostí se dělí o zkušenosti, jak při společném nakupování ušetřit čas i peníze a omezit plastové obaly.

A také, co z těchto surovin a darů přírody připravit. 

 

Autorka ebooku Nakupujeme společně: Objevte 6 výhod komunitního nakupování.

Více o mně se dozvíte tady.

Denisa Šimlová

Máma dvou divoženek. Sběračka darů přírody. Nadšená kuchařka experimentátorka, která věří ve zdravé jídlo. S radostí se dělí o zkušenosti, jak při společném nakupování ušetřit čas i peníze
a omezit plastové obaly. A také, 
co z těchto surovin a darů přírody 
připravit.  

Více o mně se dozvíte tady.

Denisa 
 Stáhněte si ZDARMA 
Nova titulka_final_mini.png
Nejnovější příspěvky
Please reload

Rubriky
Please reload

Potkáme se na Facebooku
Instagram
Please reload